1.2 Vstupní jednání
          v Římě
Vídeňská vládní kancelář ve svých teoretických úvahách předpokládala souhlas pruské vlády na sjednocení hranic státních s biskupskými. Po smrti olomouckého biskupa Maxmiliána hraběte von Hamilton (1761-1776) mělo dojít k přerozdělení majetku a církevních teritorií na panstvích Brno, Znojmo a Jihlava. Z brněnské kolegiát- ní kapituly sv. Petra a Pavla mělo vzniknout  nové biskupství se sídlem v Brně. Vytvoření dalšího biskupství bylo plánováno v Opavě a mělo zahrnovat rakouskou část knížectví opavského a krnovského. Dále měly pod správu plánovaného biskupství v Opavě přejít rakouské majetky z vratislavského biskupství v knížecí těšínském, bílském a nysském. Na oplátku měla pruská část olomouckého biskupství v oblasti Katschera přejít pod jurisdikci biskupství v pruské Vratislavi jako tzv. rekompensata. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Opavě, který již od středověku patřil řádu Německých rytířů (Deutsche Order), se měl stát sídlem biskupské katedry.
     U biskupského kostela v Opavě mělo sídlit šest kanovníků jako pomoc opavskému biskupu při řízení diecéze. Každý z těchto kanovníků by obdržel prebendy ve výši 1000 guldenů ročně. Mimo nich měli být ještě ustanoveni čestní kanovníci, kteří by nebyli finančně zabezpečení. Co se týče biskupské rezidence v Opavě, tak měla být teprve vybudována nebo zakoupena. Kanovníci by měli mít určitá obydlí a zároveň měl vzniknout kněžský dům při katedrále. Opavský biskup by pobíral 20 000 guldenů ročně. Při ekonomických jednáních však vyplynulo na povrch, že biskup by si musel platit vlastní správu a konsistoř a proto mu bylo ještě přiznáno dalších 10 000 guldenů. Celková částka 10 000 guldenů se měla získat z výnosů biskupských panství, především v Osoblaze a v oblasti Katscheru.
     Díky vytvoření nového biskupství v Opavě by se sjednotily státní a církevní hranice. Nominace nových biskupů v Brně a v Opavě měla být záležitostí rakousko - uherské císařovny. Nominace kanovníků také. Samozřejmě před biskupským svěcením by takovou kandidaturu musel potvrdit papež.
     Olomoucká biskupská katedra by byla povýšena do hodnosti arcibiskupství se dvěma sufragány - Brnem
a Olomoucí. Olomoucké arcibiskupství by se skládalo z panství Olomouc, Přerov a Hradiště.
     Papež Klement XIV. vystavil na žádost císařovny Marie Terezie bulu, ve které zakázal olomoucké kapitule využít svého práva a zvolit si v období sedisvakance nového olomouckého biskupa. Kapitula by k volbě svého nového představeného mohla přistoupit teprve po novém papežském svolení. Tímto způsobem chtěla císařovna Marie Terezie a papež Klemet XIV. zabránit po smrti stávajícího olomouckého biskupa Hamiltona volbě nového biskupa, který by snad nesouhlasil s územním přerozdělením olomouckého biskupství.
     Výměna církevních území z Vratislavi do Rakousko - Uherska a z Olomouce do Pruska vzbuzovala diplomatická neporozumění mezi oběma státy. Nejlepším řešením by bylo, kdyby oba biskupové - olomoucký Hamilton a vratislavský Schaffgotsch - rezignovali ze svých funkcí a veškeré řešení by zůstalo v rukou státní moci.
     Marie Terezie poslala dne 18. 4. 1774 papeži Klementu XIV. své všeobecné plány ohledně dělení vratislavského území, mimo jiné i mapku. Cílem dopisu bylo naklonit papeže této myšlence. Papež Klement XIV. jí pak odpověděl pochvalným breve a poděkoval za její dotace určené uskutečnění tohoto plánu.