
3.1 Pastorační
situace diecéze
Ostravsko - opavská diecéze byla erigována dne 30. 5. 1996 bulou "Ad Christifidelium spirituali"
a
diecézním ordinářem byl ustanoven Mons. František Václav Lobkowicz, dosavadní pomocný biskup v Praze. Dne 31. 8. 1996 byl v chrámu Božského Spasitele v Ostravě intronizován. Biskup premonstrát a také delegát Křížovníků s červenou hvězdou. Území Ostravsko - opavské diecéze mu bylo důvěrně známé, protože mnoho let působil jako farář v Ostravě - Mariánských Horách. Na území diecéze nepřebývá žádný další oficiálně vysvě- cený biskup. Informace o strukturách bývalé podzemní církve nejsou dostupné.
(V brněnské diecézi přebývá
16 neoficiálně vysvěcených biskupů.)
Generálním vikářem Ostravsko - opavské diecéze byl jmenován Mons. František Kufa, narozený 29. 9. 1962
a vysvěcený na kněze dne 28. 6. 1986. Do funkce generálního vikáře byl jmenován 2. 9. 1996. Diecézní katedrá- lou je kostel Božského Spasitele v Ostravě a konkatedrálou je kostel Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie
v Opavě, který dříve náležel Řádu německých rytířů (Deutsch order) a který
byl navrhován jako sídlo katedrály již v 18. století.
Z důvodu krátkého trvání diecéze se zatím neuskutečnil diecézní synod, ale v celé České republice trvají přípravy na synod plenární. Diecézní soud také nebyl ustanoven. Pro potřeby Ostravsko - opavské diecéze slouží metropolitní soud v Olomouci. Byla ustanovena kněžská rada a sbor konsultorů. Diecézi tvoří 11 děkaná- tů: Bílovec, Bruntál, Frýdek, Hlučín, Jeseník, Karviná, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava,
Ostrava. Na území diecéze se nachází 495 kostelů a kaplí.
Kněží jsou placeni státem. O výši platu rozhoduje množství odpracovaných let, titul a funkce. Většinou je kněžský plat o 50 % nižší než průměrný plat v České republice.
Vláda je neochotná k větším restitucím církevních majetků náležícím církvi před rokem 1948 a to stále vyvolává napětí mezi církví a státem a vyvolává obavy nad budoucí ekonomickou situací církve.
Diecéze hraničí s Polskou republikou v délce 170 km a na jejím území se nacházejí dvě významnější pohoří: Beskydy a Jeseníky. Na území diecéze je jedna z největších nezaměstnaností, což způsobuje růst krimitality ve velkých městech. Kulturními středisky jsou především Ostrava a Opava. Specifikem diecéze je dvoujazyčnost
v některých farnostech. Především v děkanátech Karviná a Frýdek je značná část obyvatel polské národnosti.
Praktikující
věřící přistupují pravidelně na mši svaté ke sv. přijímání, ale značná část přichází ke svátostem pouze v době vánoc a velikonoc.
Většina lidí, kteří se považují za věřící má přání křesťanského pohřbu, přestože dříve do kostela nechodili. Nedělních liturgií slova bez kněze je velmi málo. Normy o binaci a trinaci jsou většinou dodržovány. Ve větších městech jsou pověřováni podáváním sv. přijímání. Podle norem partikulárního práva Ostravsko - opavské diecéze,
platných od 1.7. 1998 uděluje biskup tuto službu na první dva roky. Po těchto dvou letech je třeba žádost o povolení k podávání sv. přijímání opakovat.
V dobách komunismu nebylo možno konat procesí Božího těla kolem kostela. Dnes tento zvyk zavádějí především polští kněží, kteří na území diecéze působí.
Příprava na svátost biřmování je podle mého názoru často formální a tradiční a mladí lidé, kteří ji přijímají se blíže o život církve
nezajímají. Podle mého názoru sotva 50 % biřmovanců pak i nadále pravidelně navštěvuje bohoslužby. Ta samá situace je v případě prvního svatého přijímání.
Udílení svátosti nemocných v nemocnicích (málokdo vážně nemocný je doma) závisí na tom, jestli rodina nemocného pozve kněze. A to je sporadické.