P2 Český překlad buly "Suprema Dispositione"
          Pia VI. z roku 1777
P ius VI. papež, sluha služebníků Božích, dává na věčnou paměť:
     Jsme ustanoveni jako nejvyšší strážce apoštolské důstojnosti a z nejvyššího rozhodnutí Toho,
který všemu dává řád, nezaslouženě zastupujeme Velebného, který vládne v nebi. S ochotou přijímáme mezi svá poslání i péči o to, aby katedrální kostely byly povyšovány k důstojnější hodnosti metropolitních chrámů.
     I nyní jsme takto rozhodli. Má to být k ozdobě oněch kostelů. Správci těchto kostelů mají svá zbožná přání přednášet královské moci. Chápeme a podporujeme tato zbožná přání, aby tak zdárně vzrůstala duchovní správa.
     Doslechli jsme se, že naše v Kristu milovaná dcera, císařovna Marie Terezie, vdova, apoštolská královna uherská a česká, markraběnka moravská, mezi jinými snahami o pravověrné náboženství má starost i důstojnost církevní hierarchie. Ona touží, aby olomoucký katedrální kostel, který je v současné době bez útěchy pastýře, byl podřízen přímo Apoštolskému stolci. Aby kostel opustil katedrální titul a byl povýšen. Císařovna se proto na nás obrací, abychom olomoucký katedrální kostel podřídili, jako arcibiskupský, přímo Apoštolskému stolci. Abychom ho ustanovili metropolitním kostelem a určili jeho sufragání kostely.
     Vyslechli jsem uvedenou žádost. Kongregace našich ctihodných bratrů, konzistoriálních kardinálů Svaté římské církve, projevila souhlas s touto žádostí. Chceme vyhovět předloženému záměru a zbožné prosbě císařovny Marie Terezie, apoštolské královny. Chceme vyhovět přání milovaných synů, současných kanovníků olomoucké katedrální kapituly. Proto s bezpečnou znalostí a plností apoštolské moci rušíme motu proprio tento katedrální kostel. Ode dneška na věčné časy je zrušen jeho titul, název, pojmenování a povaha a podstata katedrály. Napříště už nemá být takto užíván, jmenován, označován, posuzován a chápán. Také provždy svou apoštolskou autoritou rušíme jeho biskupskou hodnost. A tento zrušený katedrální kostel povyšujeme svou apoštolskou mocí na metropolitní kostel olomoucký. Dáváme mu arcibiskupskou hodnost pro každého nastupujícího olomouckého arcibiskupa. Ten může podle zvyku jiných arcibiskupů užívat pallium, kříž, klobouk, pečeť, svatostánek, arcibiskupský oltář, všechny další arcibiskupské insignie a privilegia, pocty a přednosti aricibiskupů, výsady a práva, soudní pravomoc, oprávnění, práva nad podřízenými, práva udílení milostí, projevů přízně, právo indultu, osobní právo. To vše spolu s právy, která mají jiné metropolitní kostely, lépe řečeno jejich nejvyšší hodnostáři, kteří se těmto právům těší z titulu, milosti, zvláštním privilegiem. Název, titul
a poctu arcibiskupa a metropolity udělujeme současnému i budoucímu nejvyššímu hodnostáři tohoto olomouckého metropolitního kostela. Naší apoštolskou autoritou mu také udělujeme hodnost arcibiskupa. Naší apoštolskou autoritou mu propůjčujeme ostatní jednotlivá práva, která existují v metropolitních městech, diecézích a provinciích. Udělujeme mu soudní moc, správní moc a moc rozsudky vykonávat. Olomouckému metropolitnímu kostelu shovívavě dáváme biskupské kostely. Jeden v Brně na Moravě, který podobně povyšujeme a druhý v Opavě v Horním Slezsku, který taky povyšujeme. Jejich biskupové jsou sufragány olomouckého arcibiskupa a jako členové kapituly podléhají metropolitnímu právu a budoucímu olomouckému arcibiskupovi. Olomoucký arcibiskup si vyhrazuje v Brně, Opavě a v diecézích metropolitní právo. Svou apoštolskou autoritou natrvalo povolujeme, aby brněnský a opavský kostel byl držen olomouckým arcibiskupem podle obecného i zvláštního práva. Tito sufragáni jsou vázáni a souzeni metropolitním stolcem podle kanonického práva.
     A nad to budoucímu olomouckému arcibiskupovi propůjčujeme úplnou, neomezenou a všestrannou moc k vlastnění, ustanovování a provádění soudcovského výkonu. Propůjčujeme mu oprávnění ke svěcení sufragánů, ke svolávání provinciálních synod, k vymezování veřejných činností, k přezkoumávání příčin soudních odvolání a jiných stížností spadajících pod něj jako pod metropolitu. To vše podle Tridentského koncilu se zřetelem na Statuta posvátných kánonů. (Sacrorum Canonum Statuta.) Také mu propůjčujeme obecná a zvláštní práva, která arcibiskupové mají podle práva a právního obyčeje. (De Jure vel consuetudine.) Současnou kapitulu a kanovníky tohoto zrušeného katedrálního kostela povyšujeme svou apoštolskou autoritou na kapitulu a kanovníky olomouckého metropolitního kostela, který je v současné době bez pastýře. Vhodnou osobu dáváme volit za arcibiskupa, která má stát v čele správy. Volba bude takovým způsobem, jak byla kapitula a kanovníci zvyklí, se stejnými obecnými a jinými právy, privilegii a výhodami. Volba bude taková, jako kdyby nedošlo ke změně statutu katedrály. Ať tato listina je rozhodující i v budoucnu. Ať je trvalá a účinná. Ať se také navíc dbá o obecná a zvláštní práva volby. Ať vždy a pro každého, pro každý soudní případ jsou dostupné důvody, kvůli kterým tato listina vznikla. Ať jsou uvedené, spravedlivé a ověřené kvůli krádeži, podvodnému získání výhod, pochybnostem o platnosti, pochybnostem o formální správnosti listiny. Ať tato listina není zpochybňována kvůli čemukoliv závažnému, vymyšlenému či nevymyšlenému. Ať není zpochybňována kvůli nějakému zvláštnímu výrazu či jednotlivé zmínce. Ať je vše zachováno a naplňováno pro jakoukoliv jinou právní osobu a skutek, pro odpovídající právní obyčej. Ať je vše bráněno před urážkou, zastíráním. Ať nic není změněno, napadáno a zeslabováno kvůli případu spravedlivému, rozumnému, zákonnému, soudnímu, nezištnému a výsadnímu. Ať se tato listina pro budoucnost zachová a vydává. Ať se chápe vždy v celku. Ať se na ni odvolává při udílení milostí, při zrušení práv, při omezeních, při uzpůsobeních. Ať se na ni poukazuje při částečných zrušeních platnosti prostřednictvím jakékoliv listiny, apoštolské konstituce, nebo regule papežské kanceláře. Ať se na ni poukazuje při dodatcích Našich nástupců, římských pontifiků. Ať se s textem této listiny zachází s citem, znalostí, plností moci v jakémkoliv znění a slovním vyjádření. Pokud se na tuto listinu poukazuje v závěrech a rozhodnutích, ať je z ní k tomu přidána zvláštní zmínka. Kdykoliv se tato listina bude rozšiřovat, ať kopie plně odpovídá předloze. Toto ať dodržují soudní ordináři a pravomocní pověřenci, auditoři papežského soudního dvora, kardinálové Svaté římské církve, legáti
a jejich zástupci, nunciové, lidé s jakoukoliv autoritou, mocí, oprávněním, výsadou či privilegiem. Tato listina musí být uznávána a definována při jakémkoliv soudu a při jakékoliv instanci. Co by bylo jakoukoliv autoritou prováděno odlišně od této listiny, ať už vědomě či z neznalosti, stane se neplatným a bezvýznamným. Rušíme vše, co stojí v cestě této listině. I když to bylo vydáno na provinciálních synodách, na generálních i všeobecných koncilech, zvláštními i obecnými apoštolskými nařízeními a konstitucemi a týká se to olomouckého katedrálního kostela. Papežským potvrzením také rušíme jakékoliv opačné právní obyčeje, privilegia, milosti papežských listin, doložky a dekrety. Ať je zachováno toto znění listiny, rušíme všechny ostatní sporné věci. Tuto bulu ohledně práv olomouckého katedrálního kostela není dovoleno nikomu z lidí pozměnit povýšením, povolením, záměnou, náhradou, dekretem či skutkem. Kdo by se o to pokusil, dostane se v nemilost všemohoucího Boha i jeho svatých apoštolů Petra a Pavla.

     Dáno v Římě u Svatého Petra roku Vtělení Páně 5. prosince 1777, v třetím roku našeho pontifikátu.