P3 Bula Jana Pavla II.
"Ad Christifidelium spirituali" z roku 1996
Jan Pavel biskup, Služebník služebníků Božích na věčnou památku
Ctihodný bratr Jan Graubner, biskup arcidiecéze olomoucké, po důkladném zvážení a pro větší duchovní dobro věřících, se zřetelem na počet katolíků a pro rozmnožení nábožných skutků,
žádal od Apoštolského Stolce, aby se oddělila jistá území této arcidiecéze a byl zřízen nový církevní obvod. Protože se opravdu domníváme, že se to napomůže dobru duší, a téže věci je také nakloněn ctihodný bratr Giovanni Coppa, titulární biskup sertenský a apoštolský nuncius v České republice, po poradě se státním sekretářem ochotně jsme nařídili, aby podané žádosti bylo vyhověno. Proto tedy z naší nejvyšší moci vyjímáme z arcidiecéze olomoucké děkanáty: Bílovec, Bruntál, Frýdek – Místek,
Hlučín, Jeseník, Karviná, Krnov, Nový Jičín, Opava, Ostrava a z těchto vyňatých území ustanovujeme a zřizujeme novou diecézi, jež se má jmenovat Ostravsko – opavská, a je vymezena stejnými hranicemi, kterými jsou nyní určeny výše zmíněné děkanáty.
Sídlo této nové diecéze zřizujeme v Ostravě, a farní kostel, který se tam nachází, zasvěcený Bohu ke cti Božského Spasitele, povyšujeme na stupeň a hodnost chrámu katedrálního a udělujeme mu znaky, výsady
a pocty,
kterým se těší v katolickém světě ostatní katedrální chrámy. A rovněž kostel v Opavě, zasvěcený Bohu ke cti Blahoslavené Panny Marie Nanebevzaté, ozdobujeme titulem a vysokým postavením spolukatedrálního chrámu se všemi právy, poctami a výsadami a též povinnostmi a závazky, které jsou takto vlastní chrámům.
Pro ten čas udělujeme ostravsko – opavskému biskupovi pocty, insignie, výsady a práva a zavazujeme ho stejnými úkoly a povinnostmi, jakým se těší ostatní
biskupové místní ordináři a k nimž se zavazují.
Ustanovujeme nově zbudovanou sufragánní diecézi metropolitní olomoucké církve a podřizujeme jejího biskupa metropolitnímu právu arcibiskupa olomouckého.
Dále ukládáme, aby tam co nejdříve byl zřízen sbor konsultorů podle předpisu obecného práva, který je biskupovi účinně nápomocný v řízení jeho církve radou a skutky. Ať je jistě postaráno o vhodnou a důstojnou podporu biskupa nové diecéze
zisky z kurie, z darů věřících a dílem z majetku, který jí musí připadnout po jeho rozdělení, což má být učiněno podle předpisu kánonu 122 CIC, který se až dosud vztahoval na olomoucké arcibiskupství. Co se týká budovy diecézního semináře a vyučování bohoslovců, ať se zachovají předpisy obecného práva, a dbá se předpisů a pravidel, stanovených Kongregací pro katolickou výchovu. Po určitou dobu se seminaristé, kteří byli přijati, musí vzdělávat ve filozofii a teologii. A rovněž kněží nechť
jsou posíláni, je – li to možné, do Říma na doplnění studia. Pokud však jde o řízení nové diecéze, o správu majetku, o výběr diecézního administrátora, když je uprázdněn biskupský stolec, o práva věřících a jiné úkoly toho druhu, které budou předpisovat posvátné kánony, ať se přesně zachovají.
Jakmile zřízení Ostravsko – opavské diecéze nabude platnosti, tím samým faktem nechť se kněží pokládají za přivtělené k této místní církvi a na jejím území konají denní
modlitbu církve. Ostatní pak kněží a začínající seminaristé ať zůstanou inkardinováni nebo nechť jsou přivtělováni do oné církve, na jejímž území mají zákonitý domov.
Akta a dokumenty, které se vztahují na zbudovanou diecézi, a na její duchovní, věřící i na časný majetek, ať se náležitě odevzdají z olomoucké kurie do kurie ostravsko – opavské.
Toto, co jsme ustanovili, a má to být dokončeno, svěřujeme ctihodnému bratru Giovannimu
Coppovi, kterého jsme dříve jmenovali a udělujeme mu nezbytné a přiměřené fakulty, mezi nimi také subdelegovat jakéhokoliv muže, který má církevní hodnost, aby o uloženém úkolu poslal zpět na Kongregaci pro biskupy originální zprávu o provedení dovršeného aktu.
Konečně chceme, aby toto naše nařízení bylo platné nyní i do budoucna a vylučujeme cokoliv protikladného.
Dáno v Římě u svatého Petra, 30. května léta Páně 1996 v osmnáctém roce našeho pontifikátu. Jan Pavel II.
